5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Kult jeho osobnosti byl v té době na absolutním vrcholu. Pro komunistickou stranu nejen v Rusku, ale i na území ovládaných bratrských států byl Stalin „nesmrtelným vůdcem lidstva“, který se stal ztělesněním naprostého revolučního ideálu hned po Leninovi. Co následovalo v dnech poté, co komunisté Stalina ztratili? Vůdce Sovětského svazu Josif Vissarionovič Stalin získal respekt a mezinárodní uznání hrubou silnou. „Vítěze nesoudíme. Stalinovi bylo odpuštěno všechno,“ napsal disidentský spisovatel Viktor Někrassov. Stalina vnímal celý svět jako muže, jenž za cenu nesmírných obětí pomohl porazit nacismus. Muže, který udělal ze SSSR vlivnou supervelmoc a vtiskl myšlence komunismu nebývalou sílu a vliv. Byl nejen všeobecně uctíván, ale také se ho všude báli, dokonce i jeho nejvěrnější a nejzapálenější příznivci. Jeho smrt proto vyvolala obrovské emoce.